Honzův zápisník

Jak nás naučili držet hubu a krok

Neumím derivovat ani ze mě nevymámíte, kdy Josef II. zrušil nevolnictví. A byl to vůbec Josef II.? Ze slohovek jsem míval trojky a nepřečetl jsem jedinou knížku z povinné četby. Přitom mě teď psaní živí a každej měsíc přečtu pět knížek určitě.

Jenže, teď to nemám POVINNĚ.

Teď nemám striktně DANÉ téma.

A tak si říkám, jestli je správné, že nás ve škole imrvere nutili do věcí, ke kterým jsme neměli vztah. Že naši kreativitu dusili vymezeným zadáním. Že nám vnucovali svůj pohled na to, jaký význam mají básně Boudelaira a Rimbauda. Sorry, ale pod tou dávkou alkoholu a hašiše možná ani oni sami neměli páru, co to z nich leze. Ale něco takového říct učitelce, tak jsem v lepším případě odkráčel od tabule s pětkou. Bez polemik.

Vlastní názor? Můžeš ho mít. Ale pokud se neshoduje s osnovami, budeš po zásluze potrestán.

Realizovat se ve věcech, co tě baví? Zapomeň. Kreslíme buňku. A čí se mi bude líbit nejvíc, dostane jedničku. Je vůbec správná motivace známkování? Měla nás pohánět vpřed jednička z fyziky? Nebo touha vědět, proč svět kolem nás funguje tak, jak funguje?

Nikdo nás neučil finanční gramotnosti, komunikaci s lidmi a přijímání odlišných názorů. A nějaké kritické myšlení? Pravda je přece za katatedrou.

Nikdo se nesnažil z nás vychovat svobodné, sebevědomé a empatické lidi.

 

Doporučuju přečíst si knížku o Summerhillu – první demokratické škole. Založené už v roce 1921. Dost poučný.